Známá melodie.

Adolf Heyduk

Teplý večer, klidny břehu lemy, moře líbá skály, nebe, zemi, v dálku vlaštovkou loď letí ručí; s církve, skryté v úžlabině hor, zvon svou podvečerní píseň zvučí – zvučí – tichne – a mně vlhne zor. Milá, známá jakás melodie z večerních těch zvuků dál se vije, a mé srdce chvěje se a chvěje; ach, již nevím, kdo mi ji dřív pěl!... Či duch dětí mých to křídly věje, jenž mne provází, bych šťastně jel?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

447. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  2. V listí. (Adolf Heyduk)
  3. Družky duše. (Adolf Heyduk)
  4. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  5. Rákosníček. (Adolf Heyduk)
  6. Tichá noci, temné moře (Adolf Heyduk)
  7. EPILOG. (Antonín Klášterský)
  8. Klid. (Adolf Heyduk)
  9. O jak mi blaze...! (Vojtěch Pakosta)
  10. Hle, jaro jde... (Josef Kuchař)