O pouti.

Adolf Heyduk

Je na vsi pout; kol stanů plachty šedé hoch malý s drobným děvčátkem se vede, on, myslivec as o půl hlavy větší, jí šepce cos a ona k tomu svědčí. Hle, k nejbližšímu namířili stanu, jdou koupit sobě něco z marcipánu; vše na tu hned, hned na tu kladou stranu, až myslivce měl on a ona pannu. Jsou šťastni. – Hůř, až jiné přijdou časy, až zrumění se tvář a zvlhnou řasy, až budou chtít – Bůh často změny koná – on panenku a myslivečka ona. Zda bude moci jemu přikývnouti tak upřímně, jak o té první pouti, tak důvěrně a vroucně jako nyní? – Ó Bože můj, chraň mrazů je a jíní!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

238. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  2. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  3. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  4. Při pohledu na pasoucí se stádo laní. (Bohdan Kaminský)
  5. Horský potok. (František Táborský)
  6. báseň bez názvu (Josef Kalus)
  7. báseň bez názvu (Viktor Dyk)
  8. Madonna. (Alois Škampa)
  9. Starostí, trudu pot na skráni, (Josef Holý)
  10. Umírající laň. (Augustin Eugen Mužík)