Trosky.

Adolf Heyduk

Stavěl domek ze starého hradu(T5f) kámen pojil dávných valů hlinou(T5f) vloupal se až věže do základu(T5f) hrad vždy smutnější byl rozvalinou(T5f) Dařilo se chuďasovu dílu(T5f) rostl domek z přitesané žuly(T5f) za to s hlásky starobného týlu(T5f) dnem i nocí kámen padal k důli(T5f) Parní letní den byl domkář mdlobou(T5f) kamene si dobývaje strádá(T5f) hlava do mozolných dlaní obou(T5f) kloní se a v čele sen se spřádá(T5f) Prsa hlásky rozpukla se ve dví(T5f) líce trosky pokrylo se mrakem(T5f) blíže věže z žulových hor ledví(T5f) olbřím vstává s blýskajícím zrakem(T5f) Roste roste výše starých buků(T5f) roste nad věž samu nad skal srázy(T5f) sosnu jako hůlku béře v ruku(T5f) jeho brví podobá se mlází(T5f) Nad chlum rostou žulovitá plece(T5f) na ně jak mech s obrovité hlavy(T5f) kadeř splývá rovna horské řece(T5f) na hruď vous se řine zelenavý(T5f) Kývá hlavou ruku vzhůru zvedá(T5f) hrozí hněviv sukovitou holí(T5f) vzdychá teskliv na zdi trosek seká(T5f) až se kámen sype do údolí(T5f) Hromu hlasem ubožáku vece(T5f) Z mého statku skrádáš svoji boudu(T5f) varuju tě ale činíš přece(T5f) mám snad s tebou k lidskému jít soudu(T5f) Tak jste všici se lstí v liščí skrání(T5f) s druhem druh jen hádky chce a křiky(T5f) pro velikost máte pohrdání(T5f) vděk chvástavý pro své trpaslíky(T5f) Ubožáci domýšliví k tomu(T5f) Mravenci z vás budou věru záhy(T5f) výše vašich nejhrdějších domů(T5f) leží posud vchodů našich prahy(T5f) Naše doba palečkovci chabí(T5f) stahuje vám líce do úšklebku(T5f) však co jste s píď zakrsalé baby(T5f) Větší patu mám než ty máš lebku(T5f) My co budovali rvete drze(T5f) naše drápky skalami teď máte(T5f) málo stavěli jsme ale tvrze(T5f) vy svá města vosí hnízda tkáte(T5f) Z krbů našich ulámané zdoby(T5f) kleňáky jsou pro útulky syslí(T5f) lačni kovu rušíte nám hroby(T5f) vědou zvouce rozoumek co smyslí(T5f) Bídné loutky Ustaň nechci déle(T5f) by kdo loupil dílo našich časů(T5f) Stáhnul brvy mrak se kolem stele(T5f) jako hrom to duní z jeho hlasu(T5f) Pěstí do zdí buší spousta rumu(T5f) do údolí rachotem se sváží(T5f) nohou dusá balvan padá s chlumu(T5f) A zas obr v údol hrozí paží(T5f) Prociť chuďas na skráň dlaně vkládá(T5f) duní hrom a blesky nebe plane(T5f) ze stěn drť se drobí balvan padá(T5f) na zdi domku z půle zbudované(T5f) Juž útulku chuďas neustřeže(T5f) rudým zrakem zlostné k hradu hledí(T5f) Je to mrak tam blíže hradní věže(T5f) či kýs obr na zdech jeho sedí(T5f) Vlas a vousy rovny kalné řece(T5f) sosnou ruce opřeny jak holí(T5f) kývá hlavou líto je mu přece(T5f) chudákova domku na údolí(T5f)

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

134. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Rýč a pluh. (Adolf Heyduk)
  2. Při bourání trestnice Svato-Václavské. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Legenda Chuchelská. (Jaroslav Vrchlický)
  4. DOMA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. KOVÁŘ A SMRT (Jaroslav Vrchlický)
  6. Stará báj. (Jaroslav Vrchlický)
  7. VESELÁ BALLADA (Jiří Mahen)
  8. None (Svatopluk Čech)
  9. O Trocnovském dubu. (Adolf Heyduk)
  10. Dům Tvůj kde je, dřív hustý prales býval ( H. Uden)