Fialky.

Adolf Heyduk

Fialky.
Ve troskách mého žití slunná záře, toť dceruščin je smavý oka žeh, on čarně svitá ňader na oltáře, jichž světec mnohý vášní v popel leh’; však jak ten pohled s popelem se mísí, zas světec znova v popelu se křísí a z nitra se mu vine dlouhý vzdech. To uvolněný sup je mého přání: kéž ona chvíle zavítá mi vděk, až mnou tak často zulíbané skráni dám skrovný vínek skrytých fialek, jež, jí když čelem jarní snové letly, mně pod závějí sněhu v hlavě kvetly a jež jsem pro ni střádal celý věk! [52]

Kniha Zaváté listy (1886)
Autor Adolf Heyduk