Když se má dceruška naposled koupala.
Chtěl z besedy jsem domů jít’,
kol přátelé však sedli:
„No, chvilku přece lze ti dlít’?“...
a taký hovor vedli.
První:
Zvěsť nová, již jsem právě čet:
ve Vlaších zase ruch stoupá,
Řím veškeren jest rozechvět,
a vláda jest ukrutně skoupá. –
„Co vy říkáte as tomu?“
Já:
Bůh pomoz, pomoci komu,
leč já musím domů, já musím domů,
má Liduška se koupá!
Druhý!
„Zle proti židům roste hněv,
kmen jejich z kosy se loupá,“
[54]
dí jedni, „vždyť jsme jedna krev,“
a druzí: „Ať lotřík se houpá!“
Co vy říkáte as tomu?
Já:
„Bůh pomoz, pomoci komu,
leč já musím domů, já musím domů;
má Liduška se koupá.“
Třetí:
„Rus s Chivou zase má juž, spor;
ten chán se šeredně skoupá,
zřejmo jak končí různý vzdor
na polou divého troupa!“
Co vy říkáte as tomu?
Já:
Bůh„Bůh pomoz, pomoci komu,
leč já musím domů, já musím domů,
má dceruška se koupá!“
Čtvrtý:
„Juž opět Egypťan se zved,
Angličan v dům se mu loupá,
ten Mahdi si však dobře ved,
oh, není to palice hloupá!“
Co vy říkáte as tomu?
55
Já:
„Bůh pomoz, pomoci komu,
leč já musím, domů, já musím domů,
má Liduška se koupá!koupá!“
Pátý:
„Prus strojí se a Francouz též,
po mořích loďstvo se houpá,
ba hádek babylonská věž
hrozivě do nebe stoupá.
Co vy říkáte as tomu?“
Já:
„Bůh pomoz, pomoci komu,
leč já musím domů, já musím domů,
má Liduška se koupá!“
56