Když se má dceruška naposled koupala.

Když se má dceruška naposled koupala.
Chtěl z besedy jsem domů jít’, kol přátelé však sedli: „No, chvilku přece lze ti dlít’?“... a taký hovor vedli. První: Zvěsť nová, již jsem právě čet: ve Vlaších zase ruch stoupá, Řím veškeren jest rozechvět, a vláda jest ukrutně skoupá. – „Co vy říkáte as tomu?“ Já: Bůh pomoz, pomoci komu, leč já musím domů, já musím domů, má Liduška se koupá! Druhý! „Zle proti židům roste hněv, kmen jejich z kosy se loupá,“ [54] dí jedni, „vždyť jsme jedna krev,“ a druzí: „Ať lotřík se houpá!“ Co vy říkáte as tomu? Já: „Bůh pomoz, pomoci komu, leč já musím domů, já musím domů; má Liduška se koupá.“ Třetí: „Rus s Chivou zase má juž, spor; ten chán se šeredně skoupá, zřejmo jak končí různý vzdor na polou divého troupa!“ Co vy říkáte as tomu? Já: Bůh„Bůh pomoz, pomoci komu, leč já musím domů, já musím domů, má dceruška se koupá!“ Čtvrtý: „Juž opět Egypťan se zved, Angličan v dům se mu loupá, ten Mahdi si však dobře ved, oh, není to palice hloupá!“ Co vy říkáte as tomu? 55 Já: „Bůh pomoz, pomoci komu, leč já musím, domů, já musím domů, má Liduška se koupá!koupá!“ Pátý: „Prus strojí se a Francouz též, po mořích loďstvo se houpá, ba hádek babylonská věž hrozivě do nebe stoupá. Co vy říkáte as tomu?“ Já: „Bůh pomoz, pomoci komu, leč já musím domů, já musím domů, má Liduška se koupá!“ 56