Tajemný květ.

Adolf Heyduk

Zas Pánbůh vlaží obilí průsvitným májovým zlatem, zas louka bílou loktušku s květnatým změnila šatem; zas už se hvozdem prohání mandelík jásavým křikem, zas už se jedle do nebe o stopu zvýšila dříkem. Všecko se mění napořád: proudy i stromy i ptáci; na buku párek pěnkavčí v jakési pilné je práci; motýl už kvítí oblétá, vlaštovky kostelní vížku – vzhůru! juž beru k potěše do pole zápisní knížku. O dceři píseň črtám si; včela mi oblétá čelo, bzučí a padá na listy, nevím, co býti by mělo; sedla si právě do prostřed z veršíků ssaje svým retem, co to? hle, vidí v popěvku dcerku mou vyrůstat’ květem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

584. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Krásy zář. (Adolf Heyduk)
  2. Nač žalovat? (Adolf Heyduk)
  3. Po dešti. (Adolf Heyduk)
  4. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  5. Za pluhem. (Adolf Heyduk)
  6. ŠTĚSTÍ. (Josef Václav Sládek)
  7. U roháče. (Adolf Heyduk)
  8. Kletba. (Adolf Heyduk)
  9. ANTICKÉ JARO. (Jaroslav Vrchlický)
  10. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)