Co, člověče, zde na hroudu tě váže,

Adolf Heyduk

Co, člověče, zde na hroudu tě váže, kde prostor tvého žití plní stony, když snah tvých ustupují legiony a štít i kopí odvrhují stráže? Proč do blankytu vznášíš zrak i páže? Zda pomohly ti někdy slz tvých rony, když oplakávals nadějí svých skony, jimž jako všemu osud zhynout káže? Nech proseb už; spíš v zlo bij, jež tě škrtí, než za obět mu dostaneš se ždanou a nežli chabost stařecká tě zdrtí. A marně-li tvé oči hněvem planou, sám mužně padni do náruče smrti, nechť hrob tvůj třeba vyvrší se hanou.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

658. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Skály. (Herma Pilbauerová)
  2. XX. Sílu, Pane, sílu těm, kdo vedou (Antonín Klášterský)
  3. Ó, HRADY NAŠE TVRDÉ! (František Táborský)
  4. Své myšlénce. (Bohuslav Květ)
  5. Za dr. Al. Rašínem (Antonín Klášterský)
  6. XII. Jaký výkřik burcuje nás ze sna, (Antonín Klášterský)
  7. nad padlým bojovníkem (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Ó sfingo se zrakem, jenž hlubší pekla, (Adolf Heyduk)
  9. PASSIVUM (Josef Holý)
  10. AŤ HNU SE KAM CHCI (Antonín Sova)