Za dr. Al. Rašínem

Antonín Klášterský

Ten výstřel, který do tvých zahřměl zad, tvůj vzal ti dech a krev a život sice, leč neplatil jen tobě, jenž si pad, ta rána vyšla proti Republice. Neb ty jsi stál jak nepohnutý tes, nechť vlny vášní bily kolem s pěnou, a celou ji svou paží objav, nes jsi její tíhu pevně na ramenou. Ty klesl jsi, leč zachytili v ráz tvé břímě jiní v osudný ten leden, a dva či tři dál ponesou je zas – kéž stejně pevně jako ty sám jeden! Leč v duši hořko... To že lidu dar za leta práce, tak že oběť platí, že ten, jejž pustil tyranův i spár, má v zemi volné v krvi umírati? Ó, je mi, jak bych v propast běsů zřel, jež bezdná, hloub a hloub se mračí temně: sta sápe se tam ruk a zmítá těl, sta úst jed stříká... Zaval ji, má země!

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

297. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PADLÉMU HRDINOVI (Arnošt Procházka)
  2. Hagios ischyros. (František Leubner)
  3. Náš celý život prchání je stálé, (Adolf Heyduk)
  4. III. Juž nechte být! (Jaroslav Vrchlický)
  5. PORT-ARTHUR. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Co, člověče, zde na hroudu tě váže, (Adolf Heyduk)
  7. Krev. (Karel Červinka)
  8. Geniům. (Bohdan Kaminský)
  9. ASYL (Viktor Dyk)
  10. PÍSEŇ O VLASTI (Viktor Dyk)