Nic nenecháš nám z darů svých a věna

Adolf Heyduk

Nic nenecháš nám z darů svých a věna vzít za hrob si, ty děsně lakotivá, jen pro sebe chceš vše, co po nás zbývá, jak žebračka bys byla učiněná. Vše jest nám dát, co proudných časů pěna kdys na břeh žití uvrhla nám divá, ať diamant, ať slza jen to bývá, ba často krev jen v granát pozměněná. Leč dost! Chci smír; jsouť stejné naše bludy, jen jedno splň! Až rozpadnu se prachem, jej milosrdně seber všechen všudy. A slunných křídel poletavým vzmachem nes na brázdu jej, brat již zoral chudý, a zúrodni ji srdce mého nachem.

Patří do shluku

saul, izraelský, samuel, mojžíš, faraon, david, faraón, egypťan, nil, jahve

149. báseň z celkových 261

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SMRT. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Já a Ty. (Pavel Josef Šafařík)
  3. Jak Jakub s Bohem s tebou zápolíme, (Adolf Heyduk)
  4. KRÁSNÝ SEN. (Jaroslav Vrchlický)
  5. DCERA JEFTOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Rci, ukrutná, ač věčně usměvavá, (Adolf Heyduk)
  7. Urážky. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Kdo spáse lidstva chtí. (Adolf Heyduk)
  9. Opoutaný Milek. (Jan z Hvězdy)
  10. Na lýru. (Augustin Eugen Mužík)