Slov nehledám.

Adolf Heyduk

Slov nehledám, když duší hněvem jatou své písně tkám pro světa skvost: vlast drahou mi a svatou, již sluncem v srdci mám! Slov nehledám, když city v písně spřádám, svou zvučnou zbraň, v níž mužně s otevřeným hledím padám na záští lítou saň! Slov nehledám, když lest a klam tak mnohý můj stíhá zpěv; já nezapírám lid svůj přeubohý a husitskou svou krev! Slov nehledám, leč myšlenkami všemi rád splácím dluh... Ó jak tě miluji, má rodná zemi, to ví jen Bůh!

Patří do shluku

michna, šlik, kacířský, cizák, chám, žoldák, bavor, hanuš, zikmund, bavorák

156. báseň z celkových 220

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jerčo, slyš ! i v lásce chtí mít řád... (Adolf Heyduk)
  2. None (Adolf Heyduk)
  3. Poutník. (Josef Václav Sládek)
  4. Štěstí. (Adolf Heyduk)
  5. None (František Chalupa)
  6. Dudácká. (Adolf Heyduk)
  7. Když život písní jest, proč sužby jaké, (Adolf Heyduk)
  8. Rozlícená Vltava. (Adolf Heyduk)
  9. O Jeníškovi. (Adolf Heyduk)
  10. Valdštýn v Jičíně. (Irma Geisslová)