Jelen.

Adolf Heyduk

Již zoře nadějí jsem všech se vzdal, již vše jsem složil do rakve svých přání, v půl cestě s veselím se potkal žal a s polibkem druh k druhovi se sklání. Proč, že mu v cestě jsem, dí ten i ten, když klidně bloudím bolestí svých pouští? Nač štvete jelena, jenž postřelen mře při červáncích noci v lesa houští?

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

124. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Viktor Dyk)
  2. Píseň zrazeného. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. XIX. Nad setím skřivánek výskl, (Adolf Heyduk)
  4. Na čekání. (Josef Svatopluk Machar)
  5. XXVII. Truchlivý podzimní den, (Adolf Heyduk)
  6. NA MÝTI. (Eliška Krásnohorská)
  7. Myslivecká. (Jan z Hvězdy)
  8. Dýmka. (Matěj Havelka)
  9. Stesk. (Adolf Heyduk)
  10. na horách (Stanislav Kostka Neumann)