Vědomí.

Adolf Heyduk

Vědomí.
Stará česká sláva statečně si vedla, než jí cizotina na povaly sedla, na povaly sedla, porušila lože, od té doby zle je, Bože, milý Bože! Na dvorku i v sadě bujné růže byly, nepřátelé všecko lestně vyhubili; vsadili tam pomstu, ona také kvete – hrozné jsou to květy, hrozné, třistaleté! Všude zkrvácena naše rodná chatka: podstěnky i střecha, okénka i vrátka; i ten růvek prostý zloba rozmetala, kam ubohá matka děti pochovala! 67 Porubaná slávo, jenom nežalosti, z prachu, z Boží vůle, budou zase kosti, z kostí trupy budou, trupy budou tělem, až vědomí české vstane Spasitelem! 68

Kniha Šípy a paprsky (1888)
Autor Adolf Heyduk