Vědomí.

Adolf Heyduk

Vědomí.
Stará česká sláva statečně si vedla, než jí cizotina na povaly sedla, na povaly sedla, porušila lože, od té doby zle je, Bože, milý Bože! Na dvorku i v sadě bujné růže byly, nepřátelé všecko lestně vyhubili; vsadili tam pomstu, ona také kvete – hrozné jsou to květy, hrozné, třistaleté! Všude zkrvácena naše rodná chatka: podstěnky i střecha, okénka i vrátka; i ten růvek prostý zloba rozmetala, kam ubohá matka děti pochovala! 67 Porubaná slávo, jenom nežalosti, z prachu, z Boží vůle, budou zase kosti, z kostí trupy budou, trupy budou tělem, až vědomí české vstane Spasitelem! 68
Básně v knize Šípy a paprsky:
  1. Co zpívat?
  2. Vlasti.
  3. Jedno nebe, jedna vlasť.
  4. Národu.
  5. Českému severu.
  6. Praze.
  7. Naší naději.
  8. Českým dědinám.
  9. Vltavě.
  10. Vískám jihu.
  11. Česká řeč.
  12. České písni.
  13. Pošumaví.
  14. Trosky Šumavské.
  15. Do knihy na Ryzemburku.
  16. Poslání na Slovensko.
  17. Na obranu mateřštiny.
  18. Nové písně.
  19. Zlý čas.
  20. Chorá sláva.
  21. Výstraha.
  22. Píseň českých žen.
  23. Vědomí.
  24. Vše hyne.
  25. Oloupená.
  26. Hrdin dědicové.
  27. Při čtení dějin z doby pobělohorské.
  28. Lev dřímá.
  29. Odkazy.
  30. U Domažlic.
  31. Zadumaná pověsť.
  32. Upír.
  33. Jindy a nyní.
  34. Písni.
  35. Mlhy.
  36. Kde domov můj
  37. Hej, Slované!
  38. U Domažlic.
  39. Česká hotovosť.
  40. Při novém roku.
  41. Vyznání.
  42. Nepřátelům.
  43. K práci, k lásce!
  44. České zpěvy.
  45. České klenoty.
  46. Zákopníkům přenárodnění.
  47. V paprscích myšlének uzrává čin!
  48. Vyzvání.