Národu.

Adolf Heyduk

Národu.
Bůh žehnej nadšené Tvé davy, můj národe, vždy obětavý, jenž za své řeči majestát a za své vlasti vznik a slávu pln pýchy šel jsi na popravu, vždy hotov za ni život dát. Bůh žehnej síle Tvého rodu i práci Tvé i znoje brodu, jejž v brázdy zaorává pluh; Bůh žehnej jaré mysli vzletu, dej věčnosť písním Tvého retu a zdar, jímž ramen sval by tuh‘. Dej jasné blesky do Tvých zrakův, a každé mysli křídla ptákův, již pevně v slunce noří zor, stín učiň z postav našich katů, změň ve chrám krásy každou chatu a v bohatýry kmeny hor. Vzbuď v každém srdci, v každém rodě žár ku pravdě a ku svobodě, a na porobu svatý hněv, a ve ztuhlých juž ňadrech robů nech vypučeti v pravou dobu zas růže lásky jako krev. 17