Upír.

Adolf Heyduk

Upír.
Nás zdrtila kdys náhlá bouře hrůz a polámala peruť slávy vzletné, vrah zapřáhl nás u vítězný vůz, v němž vezl svoje bohy ošemetné: meč popravčí, zášť, nenávisť a pýchu a svár a jed a pohár plný hříchů. A myslil si: „Ti nepovznesou již mdlých skrání z našich ocelových skrytů tam v nebes kraj, kam v slunnou vzlétá výš jich soudruh, pták, blah míře do blankytu; ten zhyne lid již navždy v blízké době, my na slovanském křepčit budem hrobě!“ A hle, a hle, přec jinak kázal Bůh, on volní nás a prostí dravčích spárů; či mníte snad, že žhavý český duch můž‘ sprahnout zas ve mladistvém svém žáru? Ne, ne, sníh spadnul s ňader českých dolů, a Bůh nám zase vije gloriolu! Jen hoňte na nás dále hněv a strach, nechť zpupný čin vás chlubných zášti synů jest upírem, jenž živ i na marách nás všecky hrozí zdávit za hodinu: máť česká vlasť meč čarodějný práva, jímž reky daří Bůh, když upír vstává. 79
Básně v knize Šípy a paprsky:
  1. Co zpívat?
  2. Vlasti.
  3. Jedno nebe, jedna vlasť.
  4. Národu.
  5. Českému severu.
  6. Praze.
  7. Naší naději.
  8. Českým dědinám.
  9. Vltavě.
  10. Vískám jihu.
  11. Česká řeč.
  12. České písni.
  13. Pošumaví.
  14. Trosky Šumavské.
  15. Do knihy na Ryzemburku.
  16. Poslání na Slovensko.
  17. Na obranu mateřštiny.
  18. Nové písně.
  19. Zlý čas.
  20. Chorá sláva.
  21. Výstraha.
  22. Píseň českých žen.
  23. Vědomí.
  24. Vše hyne.
  25. Oloupená.
  26. Hrdin dědicové.
  27. Při čtení dějin z doby pobělohorské.
  28. Lev dřímá.
  29. Odkazy.
  30. U Domažlic.
  31. Zadumaná pověsť.
  32. Upír.
  33. Jindy a nyní.
  34. Písni.
  35. Mlhy.
  36. Kde domov můj
  37. Hej, Slované!
  38. U Domažlic.
  39. Česká hotovosť.
  40. Při novém roku.
  41. Vyznání.
  42. Nepřátelům.
  43. K práci, k lásce!
  44. České zpěvy.
  45. České klenoty.
  46. Zákopníkům přenárodnění.
  47. V paprscích myšlének uzrává čin!
  48. Vyzvání.