Jindy a nyní.

Adolf Heyduk

Bývalo nám jindy dobře bez cizoty, bez lhostejných pánů, bez lichvářské roty; všecko jásalo se: pole, řeky, stráně, rozsévalať krásu všude ruka Páně; štěstí v poli kvetlo, v domě blaho bylo, a co s lidem rostlo, s lidem hovořilo. Chytejte nás, děli ptáci nízci letem, růže dýchávaly: K potěše vám kvetem, klasy šumívaly: Ku zdaru vám zrajem, z lesa vánky zněly: Na housle vám hrajem, stromy v sadě pěly: K radosti vám rostem, a kdo přišel k domku, týdny zůstal hostem. Bývalo nám jinak za rodným dřív stolem: statný otec v čele, statné děti kolem; Píle vyhladila bílá prostěradla, Hojnosť na ně mísy, Svěžesť číše kladla, Přímosť s Láskou byly hostem na obsluhu, a vše výskalo si u veselém kruhu. Jiné divné časy v milé naší zemi! Cizota zde krouží dravce perutěmi, všecko drtí, zžírá, kalí, ničí, trhá, jako sup obrovský na náš lid se vrhá a svým dravým zobem k dovršení žele cit a mrav mu hlodá živobytí celé. Klove jasné oko, vzletnou mysl třebe... Bože můj, ó Bože, což nevidíš s nebe? Což neslyšíš naše nekonečné vzdechy? Chceš nás ještě dále nechat bez potěchy? Všude štědře dáváš, jenom české děti mlčky odkazuješ k pláči po staletí. Kruté, kruté časy; všecko jinak zhola! Chléb i sůl nám vzali z pokrytého stola, Zášť rozbila mísy s číšemi v sta kusů, Lesť sebrala bílé lůžko do ubrusu, Chvast nám jazyk skálel, Podvod oře pole, a krb Bída strhla. Všecko, vše je dole. Shroceny jsou stářím přistodolků stěny, vrabec v nich jen skrývá klas svůj uloupený, holub s došků prchnul hladem v stranu jinou, hostmi jsou nám pouze Vichor s Meluzinou, před chatou pak robí Nouze divné hříčky: drobným dětem režné pytle na krajíčky.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1051. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V podzimní den. (Vojtěch Pakosta)
  2. BALLADA KU CHVÁLE JARA. (František Kvapil)
  3. Když táhly vlaštovky... (Adolf Heyduk)
  4. Žalovala střemcha v stráni: (Adolf Heyduk)
  5. Tak šťastně žili jsme... (Adolf Heyduk)
  6. VĚČNÉ JARO (Vladimír Frída)
  7. ZAS JARO... (Bohdan Kaminský)
  8. V. Jdeme polem; (Adolf Heyduk)
  9. Píseň zrazené. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. PO LÍSTKU LÍSTEK. (Josef Václav Sládek)