IV

Karel Hlaváček

Zas den byl ospalý – po proudu řeky kdosi šel – pod smutným nebem, nebem nízkým, nebem bez tepla – to den byl ospalý – kdos zádumčivě v dálce pěl: že marno vše, že nevzroste nic, že nic nevzeplá. A večer sychravý byl, zimomřivá nálada, a všady bázlivě si lehli, světla zhasili, když náhle vzpoměli, že marno myslet na lada, že ani letos nevzejde, co před léty tam zasili. Noc byla zamlklá – kdos podle řeky ještě šel – byl měsíc v mracích, v mracích smutných, měsíc bez tepla, na břehu protějším kdos zádumčivou píseň pěl: Že marno vše. – Že nevzroste nic. – Že nic nevzeplá.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

650. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Co nezaviní jeden chmurný den! ( H. Uden)
  2. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. POZDRAV (Otokar Fischer)
  4. None (Karel Babánek)
  5. SOUMRAK. (Karel Babánek)
  6. V TEMNÝCH MRAČNECH HVĚZDA. (František Taufer)
  7. Večerní. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  8. TULÁCI. (Karel Červinka)
  9. Co jsem četl. (Jan Červenka)
  10. OSUD. (Zikmund Winter)