Kdykoli my se loučili(J4m)
bylo to vždycky v jeseni(J4m)
V ten čas kdy plno teskných snů(J4m)
a divných duše horeček(J4m)
jichž neměl ještě včerejšek(J4m)
šlo krajem v tichém závanu(J4m)
kol ohrad domů plotů zdí(J4m)
a vše jak v divném zasnění(J4m)
o žití hlubším vzdáleném(J4m)
kdys v jiném bytí vysněném(J4m)
v čas kdy i obrys kostela(J4m)
v tom čistém čnící studenu(J4m)
býval vždy jiný docela(J4m)
jak slávou bohatějších snů(J4m)
v tajemném šeru opředen(J4m)
kdy se tak záhy stmívalo(J4m)
ven z oken snivě dívalo(J4m)
kde vánek jako ze sna jen(J4m)
kol žlutých světel luceren(J4m)
bloudil a bloudil To byl čas(J4m)
jenž vždycky rozlučoval nás(J4m)
Jak kdyby tomu Osud chtěl(J4m)
Naposled tedy s ní jsem šel(J4m)
v podzimní večer Z počátku(J4m)
se nám však nijak nezdálo(J4m)
že byl by to den poslední(J4m)
My byli ještě veselí(J4m)
Až teprv když jsem ono řek(J4m)
v čem býval v době poslední(J4m)
bolavý střed mých otázek(J4m)
a rozmluv s ní(J2m)
Hlas její náhle ztemněl změk(J4m)
a v její zrak tak ztrnulý(J4m)
se náhle slzy vhrnuly(J4m)
Stromové listí nad námi(J4m)
v doprovod tiše hudební(J4m)
šustilo píseň pohřební(J4m)
Bylo to velmi podzimní(J4m)
Polibků mnoho vášnivých(J4m)
jsem tehdy dostal mnoho dal(J4m)
už bez vášně však A pak stich(J4m)
krok její v tmavých alejích(J4m)
Tak jsem tu opuštěn v nejasném snění stál(J6m)
Od jihu z polí v alej vítr vál(J5m)
a korunami nad mou hlavou šuměl(J5f)
tajemně šeptal jak by temně zpíval(J5f)
Mně bylo v chvíli tu(J3m)
jak kdyby na mou temnou postavu(J5m)
v svrchníku zahalenou dlouhým pohledem(J6m)
se sám můj Osud díval(J3f)