Bez loučení.

Berta Mühlsteinová

Když se večer slunko loučí, tu dřív, nežli zapadá, ještě jednou hory líbá, poslední jim pozdrav dá. Když na podzim laštovičky v cizí kraje spěchají, shromážděj’ se nad kostelem, neulítnou podtají. Než se stromů listy spadnou, vadnou dřív a sežloutnou; mladá Vesna, mladá léta neprchnou nám najednou. Tys jen ušel zraku mému jako mizí zjevení: ty jenom jsi opustil mne náhle a bez loučení.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

298. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Po krisi mládí. (Antonín Sova)
  2. POZDRAV (Otokar Fischer)
  3. TULÁCI. (Karel Červinka)
  4. OSUD. (Zikmund Winter)
  5. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. None (Karel Babánek)
  7. PŘÍCHOD JESENĚ. (Petr Fingal)
  8. PÍSEŇ. (Antonín Sova)
  9. Noční fialy. (Bohdan Kaminský)
  10. ŘÍJEN (Božena Benešová)