To byla noc horká podzimní k žluti stromů(Na)
se zpožděné léto shýbá(Na)
jak přehlíželo by v dálku kdo zašel kdo v tichém domu(Na)
si mladou ženu líbá(Na)
Co lásek mladých vonělo růžemi v jaře(Na)
a co jich ztroskotalo(Na)
a co jich mluvilo zklamáním moudře a staře(Na)
když poznání listí odervalo(Na)
A kdo tu zbyl sám když žloutnou listy a trávy(Na)
a má li sílu se vyhojit z ran a žele(Na)
Kdo oderván cítí se tím více by ucítil žhavý(Na)
polibek na svém čele(Na)
Kdo najde si znovu co jednou se najíti může(Na)
by stačilo k žití i k smrti(Na)
To byla noc horká podzimní Poslední růže(Na)
v svých prstech tiskne a drtí(Na)
podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad
174. báseň z celkových 1353
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
ÚTĚCHA
(Stanislav Kostka Neumann)
-
3. V záhoně poslední rozkvetla růže,
(Karel Babánek)
-
TULÁCI.
(Karel Červinka)
-
None
(Karel Babánek)
-
* * *
(Josef Svatopluk Machar)
-
VCHOD ZAMLKLÝ LIST RÉVY OBEPÍNÁ...
(Karel Babánek)
-
Duma listopadová V.
(Adolf Heyduk)
-
A BYL TO PODZIM...
(Antonín Klášterský)
-
Memento.
(Jaroslav Vrchlický)
-
MRTVÉ STROMY.
(Emanuel Čenkov)