Don Juan.

Šebestián Hněvkovský

V zemi vlaské poutník na své ces(T5f) Po trosce se že pastevce(T5m) Ten podepře o dřevce(T5m) Jest to Ďábkov on zašel v tres(T5f) Druhdy podiv tam bydlel pán(T5m) Totiž hbi proslu Don Juan(T5m) Přemnoho vím byl jsem jemu služ(T5f) Te pak skoro jako holoplus(T5m) Mno či vykonal již kus(T5m) V mlá hned ved život dobrodruž(T5f) Otec by se mu předc nezvlčil(T5m) Do světa mu ti poručil(T5m) Tamto v Madridu zřel v lících že(T5f) V Paříži pak řasy po tence(T5m) Za to v Němcích mnoho měnce(T5m) V Lisabonu sy ple že(T5f) Pro cvičenou hleděl cestovat(T5m) Učily ho my milkovat(T5m) Otec zemřel To co jindy dusil(T5f) Vypuklo teď marnil v okusu(T5m) Spěchal žitím jako ve klusu(T5m) To co zal vykonat jsem musil(T5f) Vnadila ho kaž nevinnost(T5m) Těž byla ta povinnost(T5m) Byl to panoš sa podniknu(T5f) Pou vtip bystrý jako sup(T5m) Z daleka již vyhlíd vnad lup(T5m) Sa vděky bylo jeho hnu(T5f) Vzhledem kouzlil jakby uměl čar(T5m) Často sem tam tal mno dar(T5m) Oblek jeho prostopášnost značil(T5f) Krášlil vždy jej mno skvě šperk(T5m) Čepík s pery mečík Mnoho herk(T5m) Vycvičených zdou zkřivolačil(T5f) Namal se ve své nádheře(T5m) Žil tak v klam štěs ře(T5m) Plál tam kam ho nesly samy váš(T5f) Kde se jenom vyskyt ja květ(T5m) Dychtil po něm jako kazisvět(T5m) Neznal ži nežli prostopáš(T5f) Ženstvo považoval za svůj plen(T5m) Pozorovav při něm rozdíl cen(T5m) Zašel se velikánským směrem(T5f) Totiž podmaním všechněch kras(T5m) Nasadil on při tom víckrát vaz(T5m) Zvíval v boji kolikerém(T5f) Nechtěl se dát ží obmezit(T5m) Mněv že mu všudy zvízit(T5m) Projel vel města mno ze(T5f) Ve Vlaších ctil vnad kněžice(T5m) V Špaňhelsku pak hor kráslice(T5m) V Anglicku též našel slič plé(T5f) Zabral se i schvál do Řecka(T5m) Neopominul též Turecka(T5m) Přichýlil se ta k mno krásce(T5f) Ta ho vyplatila na dobro(T5m) Jinde ledakdy s ním zostra šlo(T5m) Lepšit se měl tento kvězkázce(T5f) Toho všeho si nic nevšimnul(T5m) Jako jindy se zas vzhůru pnul(T5m) Kdyby snad byl svržen do propasti(T5f) Onby se zas v brzku ce zmoh(T5m) Stavěl se zas jinde jako Noh(T5m) Ja pro něj zakusil jsem strasti(T5f) Pomohla mu často hbi lest(T5m) Často prchnu a často pěst(T5m) Mnohým sokům nalal dost strachu(T5f) Mno otec ukryl před ním dceř(T5m) Mno manžel jej co tou zvěř(T5m) Neviděl můj pán na šmotlachu(T5f) Nedbal však on neval sám(T5m) Bažívalo po něm mnoho dám(T5m) Jeho ži bylo marnotratnost(T5f) Věč hody věč hejře(T5m) S stejným spolkem ples kvase(T5m) Při tom bohatýrská nemalátnost(T5f) Ke kráskám byl pou něž cit(T5m) Za přelud jen držel mrav styd(T5m) Ale co jest mnoho to jest mnoho(T5f) Ješ nevykonal cesty půl(T5m) Daleko si sadil k mé kůl(T5m) Zavedlas ho po osla vloho(T5f) Množství žen a vek co on sved(T5m) Bylo slyšeti ho v sboru klét(T5m) kon mlčel ale mocnost vyšší(T5f) Znamenala kaž jeho svod(T5m) A že nepřestá tropit psot(T5m) řek podvedených neoslyší(T5f) Zní hlas Povrheli zlosynu(T5m) Naplna ra zločinu(T5m) Nad tím zaradovalo se peklo(T5f) Strojil panoš prá skvost kvas(T5m) Vydal tu nebe sboru hlas(T5m) Hanebmi zpěvy Vše se leklo(T5f) Když se zjevil pekel hluk(T5m) Ostal viset v ustech hudby zvuk(T5m) Můj ctný panoš ce sezelenal(T5f) ram jsem se ta lek(T5m) Neb jsem naním trávil věk(T5m) Rychle jsem své čelo naznamenal(T5f) S tím se upokojil vzác sbor(T5m) Panoš zpouze se tu tropil spor(T5m) Co pak zmůže proti obru moucha(T5f) Vel panoval zde kol šum(T5m) V chvílce z hradu způsoben byl rum(T5m) Po něm nezbylo ni kousek roucha(T5f) Mně jest vyno ovce pást(T5m) Když mním na to počnu se zas třást(T5m)

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

8. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Šebestián Hněvkovský)
  2. Při mohyle Jana Nejedlého. (Šebestián Hněvkovský)
  3. Košuth-Faust. (Vincenc Furch)
  4. None (Šebestián Hněvkovský)
  5. 13. Dopěv. (Beneš Metod Kulda)
  6. Čekání na ženicha. (Šebestián Hněvkovský)
  7. Na Prahu. (Šebestián Hněvkovský)
  8. Na dětinství. (František Dobromysl Trnka)
  9. 144. Nechtěj býti na potýčkách s Bohem, (František Sušil)
  10. Dub a růže. (Anna Vlastimila Růžičková)