Don Juan.
V zemi vlaské poutník na své cestě
Po trosce se táže pastevce;
Ten dí podepřený o dřevce:
„Jest to Ďáblíkov, on zašel v trestě,
Druhdy podivný tam bydlel pán,
Totiž hbitý, proslulý Don Juan.
Přemnoho vím, byl jsem jemu služný:
Tenť pak skoro jako holoplus,
Mnohý čilý vykonal již kus.
V mládí hned ved’ život dobrodružný.
Otec, by se mu předc nezvlčil,
Do světa mu jíti poručil.
Tamto v Madridu zřel v lících růže,
V Paříži pak řasy po tence,
Za to v Němcích mnoho růměnce,
V Lisabonu syvé pletě kůže;
Pro cvičenou hleděl cestovat,
Učily ho dámy milkovat.
Otec zemřel. To co jindy dusil,
Vypuklo teď; marnil v okusu;
Spěchal žitím jako ve klusu,
To co kázal, vykonat jsem musil.
Vnadila ho každá nevinnost,
Těžká byla ta má povinnost.
149
Byl to panoš samé podniknutí,
Pouhý důvtip, bystrý jako sup,
Z daleka již vyhlíd’ vnadný lup,
Samé vděky bylo jeho hnutí.
Vzhledem kouzlil, jakby uměl čar,
Často sem tam lítal mnohý dar.
Oblek jeho prostopášnost značil,
Krášlil vždy jej mnohý skvělý šperk,
Čepík s pery, mečík. Mnoho herk
Vycvičených jízdou zkřivolačil;
Nadýmal se ve své nádheře,
Žil tak v klamné štěstí důvěře.
Plál tam, kam ho nesly samy vášně,
Kde se jenom vyskyt’ jaký květ,
Dychtil po něm jako kazisvět;
Neznal žití nežli prostopášné,
Ženstvo považoval za svůj plen,
Pozorovav při něm rozdíl cen.
Zanášel se velikánským směrem:
Totiž podmaněním všechněch kras,
Nasadil on při tom víckrát vaz,
Zvítězíval v boji kolikerém.
Nechtěl se dát tíží obmezit,
Mněv, že musí všudy zvítězit.
Projel velké města, mnohé země:
Ve Vlaších ctil vnadné kněžice,
V Špaňhelsku pak horké kráslice,
V Anglicku též našel sličné plémě;
Zabral se i schválně do Řecka,
Neopominul též Turecka.
150
Přichýlil se také k mnohé krásce –
Ta ho vyplatila na dobro,
Jinde ledakdy s ním zostra šlo,
Lepšit se měl tento květůzkázce.
Toho všeho si nic nevšimnul,
Jako jindy se zas vzhůru pnul.
Kdyby snad byl svržen do propasti,
Onby se zas v brzku celý zmoh’,
Stavěl se zas jinde jako Noh;
Jaké pro něj zakusil jsem strasti!
Pomohla mu často hbitá lest,
Často prchnutí a často pěst.
Mnohým sokům nadělal dost strachu,
Mnohý otec ukryl před ním dceř,
Mnohý manžel jej co lítou zvěř
Nenáviděl; můj pán na šmotlachu
Nedbal, však on nelákával sám,
Bažívalo po něm mnoho dám.
Jeho žití bylo marnotratnost:
Věčné hody, věčné hejření,
S stejným spolkem plesné kvasení,
Při tom bohatýrská nemalátnost.
Ke kráskám byl pouhý něžný cit,
Za přelud jen držel mravný styd.
Ale co jest mnoho, to jest mnoho!
Ještě nevykonal cesty půl,
Daleko si sadil k métě kůl;
Zavedlas ho po oslavě vloho.
Množství žen a dívek, co on sved,
Bylo slyšeti ho v sboru klét.
151
Zákon mlčel; ale mocnost vyšší
Znamenala každý jeho svod,
A že nepřestává tropit psot,
Nářek podvedených neoslyší.
Zní hlas: „Povrheli, zlosynu!
Naplněna míra zločinu!“
Nad tím zaradovalo se peklo.
Strojil panoš právě skvostný kvas,
Vybídal tu nebe sboru hlas
Hanebnými zpěvy. Vše se leklo,
Když se zjevil pekelníků hluk;
Ostal viset v ustech hudby zvuk.
Můj ctný panoš celý sezelenal;
Náramně jsem se já také lek’,
Neb jsem naháněním trávil věk,
Rychle jsem své čelo naznamenal.
S tím se upokojil vzácný sbor,
Panoš zpouze se tu, tropil spor.
Co pak zmůže proti obru moucha?
Velký panoval zde vůkol šum,
V chvílce z hradu způsoben byl rum;
Po něm nezbylo ni kousek roucha.
Mně jest vykázáno ovce pást,
Když mním na to, počnu se zas třást.“
152
Obsah.
Předmluva3
Básnictví a básník5
Čáka vlasti6
Básnictví7
Přírody romantika8
Láska9
Soumrak v oudolí u Žebráku10
Točník12
K památce Antonína Puchmýra14
Při mohyle Jana Nejedlého17
U rovu své milenky19
Loučení labutí21
Pravá cena23
Otčina25
Drahá obraznosti27
Na náš věk28
Věk nebásnický30
Hudba32
Hvězdářství33
Na N. N.35
Na Prahu38
[153]
Bubeneč41
Žití43
Básník v ohradě44
Rozmlouvání (Věstoň a Miluše)44
Motýl46
Komu zpívám47
Zpěv47
Pěnice48
Zlomek rozmlouvání50
Vyjasnělost50
Dvé milenek52
Vroucí umělec53
Lel a básník54
Na Želku55
Spor citů57
Osud protivný58
Loučení59
Zpěvkyně60
Na Květku61
Příčina zpěvu o lásce62
Oslepený slavík63
Bouře lásky64
Osvícená přítelkyně66
Na nespokojeného vzdělance68
Svévolné děvče69
Láska platonická70
Déšť70
Na Těchnu71
Volení ženicha73
Chladná láska74
Láska manželská75
Prozřetelná milovnice76
[154]
Rozvážlivá dívka77
Vědectví a náboženství77
Lel nevítězný78
Ženstvo78
Pověst ženská79
Volnost a láska79
Hojnost nevěst81
Odhodlaný milovník82
Rada ženichovi84
Básnictví mlčení84
Věštění85
Čekání na ženicha86
Dívka nemocná87
Průvodnice88
Krása ohromná89
Žaloba90
Nehezká93
Pošetilé plání94
Básníci95
Matka a dcera96
Udobření98
Bezženec100
Pozvání přítele102
Věčná láska103
Posvícení104
Zvědavost105
Městský život106
Piják108
Básník a Mílek108
Dopis Vojtěchovi Nejedlému o pracovitosti109
Dska zaslíbení112
[155]
Oda Horácova113
Šemík114
Volení měšťanosty124
Poutnice130
Nucené manželstvo135
Matka udobřená138
Jízda ženicha na námluvy140
Podvyšehradská hlubina146
Don Juan149
Oprava.
Na stránce 131 řád. 25. po slovech: Slib ten atd. přidej: „Pomoc pro ni vřele očekávám.“
E: av; 2002
[156]