KRISTUS.
Tržiště města kadidlem syté
davem se vlní nadšeným,
chorál teď zazněl, ticho okamžité,
začíná vzývat Krista Řím.
Nejzáze u loubí sta bledých tváří,
uvadlé ženy, děti zakrnělé,
mužové sehnutí, starci listí rozechvělé,
vrásky a bída, předčasné stáří,
čely o dlažbu bijí, modlitbu starostí šlou
s povzdechem němým, okem skloněným,
jež marně přes hustý kadidla dým
Krista v dáli hledá: Pane, slyš modlitbu mou!
Tam vychrtlý stařec matně hles’:
Chléb náš vezdejší dejž nám dnes!
Za nimi u zdi sedm se postav krčí
v žíněném rouše, s provazy u beder,
na knihách v rukou hlavou pod umrlčí
sedřený nápis „Lucifer“,
úsměšek na rtu, pochybu v očích černých
a odříkání v rysech nesouměrných:
92
„Je Bůh!“ – „Prostor je!“ – „Prázdno!“ – „Nic!“ –
„Kříž? hanba!“ – „Zlo!“ – „Krev! práce plic!“
A z dálky sem hudbou pohřební
do zdí kamenných chorál zní.
Něco dál krámků je dlouhá řada,
kde s kupcem prodavač o chléb se hádá
bez myšlénky, ať chorál v dálce zní,
peníze! vydělat! bouda! k ní, k ní!
K soše blíž zástup otazníků stojí
s dvojakou tváří, jež zbožně teď upjata,
paruka třese se vzadu copatá,
zlato a řády a kordy se rojí.
Matrony vážné, dívek naivní zrak,
jinochů lhostejné řady,
na křeslech vycpaných zástupci vlády –
šosy se klátí tak a tak.
Kol sochy taláry, kutny a mitra,
kulaté duše, slunko z jitra,
bubnů a kotlů, plechů sbor,
vážně a velebně zaznívá chor.
Před sochou hlouček mladých klečí,
na sochu snivý hledí zor,
ódy píší plamennými meči,
93
jež srší jiskrami, hvězdný meteor.
A truchlivě hudbou pohřební
v modravé nebe chorál zní.
Socha má ze zlata hlavu,
jež jakoby s úsměvem žehnala davu
glorioly kruhem oblitá –
běda! já viděl v davu bohy,
a když vánek zahrál, trčící rohy
a na nohou sochy kopyta –
Pod pahorkem krajiny Galiley,
kde jezero Tiberiad slzy chudých pije,
v zástupu rybákú a pastýřů
sedí syn člověka a učí je,
muž bolestí jejich a štěstí.
Pahorky dřímají,
údolím stromoví kvete,
chocholouš na stezku sedá,
čáp dumá u potoka.
Blíží se království boží.
94
Od téhož autora vyšlo:
Památník a Skokády. Sbírka veršovaných střepů.
Nákladem vlastním. V komisi Jar. Pospíšila.
V Praze 1897.
E: pk; 2004
[95]