KRISTUS.

KRISTUS.
Tržiště města kadidlem syté davem se vlní nadšeným, chorál teď zazněl, ticho okamžité, začíná vzývat Krista Řím. Nejzáze u loubí sta bledých tváří, uvadlé ženy, děti zakrnělé, mužové sehnutí, starci listí rozechvělé, vrásky a bída, předčasné stáří, čely o dlažbu bijí, modlitbu starostí šlou s povzdechem němým, okem skloněným, jež marně přes hustý kadidla dým Krista v dáli hledá: Pane, slyš modlitbu mou! Tam vychrtlý stařec matně hles’: Chléb náš vezdejší dejž nám dnes! Za nimi u zdi sedm se postav krčí v žíněném rouše, s provazy u beder, na knihách v rukou hlavou pod umrlčí sedřený nápis „Lucifer“, úsměšek na rtu, pochybu v očích černých a odříkání v rysech nesouměrných: 92 „Je Bůh!“ – „Prostor je!“ – „Prázdno!“ – „Nic!“ – „Kříž? hanba!“ – „Zlo!“ – „Krev! práce plic!“ A z dálky sem hudbou pohřební do zdí kamenných chorál zní. Něco dál krámků je dlouhá řada, kde s kupcem prodavač o chléb se hádá bez myšlénky, ať chorál v dálce zní, peníze! vydělat! bouda! k ní, k ní! K soše blíž zástup otazníků stojí s dvojakou tváří, jež zbožně teď upjata, paruka třese se vzadu copatá, zlato a řády a kordy se rojí. Matrony vážné, dívek naivní zrak, jinochů lhostejné řady, na křeslech vycpaných zástupci vlády – šosy se klátí tak a tak. Kol sochy taláry, kutny a mitra, kulaté duše, slunko z jitra, bubnů a kotlů, plechů sbor, vážně a velebně zaznívá chor. Před sochou hlouček mladých klečí, na sochu snivý hledí zor, ódy píší plamennými meči, 93 jež srší jiskrami, hvězdný meteor. A truchlivě hudbou pohřební v modravé nebe chorál zní. Socha má ze zlata hlavu, jež jakoby s úsměvem žehnala davu glorioly kruhem oblitá – běda! já viděl v davu bohy, a když vánek zahrál, trčící rohy a na nohou sochy kopyta – Pod pahorkem krajiny Galiley, kde jezero Tiberiad slzy chudých pije, v zástupu rybákú a pastýřů sedí syn člověka a učí je, muž bolestí jejich a štěstí. Pahorky dřímají, údolím stromoví kvete, chocholouš na stezku sedá, čáp dumá u potoka. Blíží se království boží. 94 Od téhož autora vyšlo:
Památník a Skokády. Sbírka veršovaných střepů. Nákladem vlastním. V komisi Jar. Pospíšila. V Praze 1897.
E: pk; 2004 [95]