Snad vesla kýl to zlomil se mi vratký,

Josef Holý

Snad vesla kýl to zlomil se mi vratký, když už opustil jsem, co jsem ztratil, snům svým s bohem dal tam u zahrádky, kde mně měsíc kdysi stezku zlatil – nevím, co to, zas se vracím zpátky. Zas tam u zahrádky kvítek puče skromný volá mně a vábí tenký, útlý, modrý trs, hled violenky – zas mi po studentsku srdce tluče. Směšno? Snad! Já pevně věřím dosud v pohádek zlatičké nitě, ať v kal mě nese, ať v nebesa osud. Vím, já vždy byl nic, já rozumem vždy krátký, a srdcem velké dítě. Nevím, co to, zas se vracím zpátky.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

455. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mnoho jsem prožil. (Josef Václav Sládek)
  2. Hora matutina. (Augustin Eugen Mužík)
  3. UTONULÉ SLUNCE. (Louis Křikava)
  4. XX. Rozkoš. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Moře. (Augustin Eugen Mužík)
  6. SMRT ARISTOKRATA. (Otokar Fischer)
  7. Pouť k ráji. (Ladislav Quis)
  8. XXIV. Nejen líbé, leč i zpěvné (František Ladislav Čelakovský)
  9. XCIX. Přemítám, co dlouhou poutí (Jaroslav Vrchlický)
  10. POLIBKY. (Jaroslav Vrchlický)