Snad vesla kýl to zlomil se mi vratký,

Josef Holý

Snad vesla kýl to zlomil se mi vratký, Snad vesla kýl to zlomil se mi vratký,
když už opustil jsem, co jsem ztratil, snům svým s bohem dal tam u zahrádky, kde mně měsíc kdysi stezku zlatil – nevím, co to, zas se vracím zpátky. Zas tam u zahrádky kvítek puče skromný volá mně a vábí tenký, útlý, modrý trs, hled violenky – zas mi po studentsku srdce tluče. Směšno? Snad! Já pevně věřím dosud v pohádek zlatičké nitě.nitě, ať v kal mě nese, ať v nebesa osud. Vím, já vždy byl nic, já rozumem vždy krátký, a srdcem velké dítě. Nevím, co to, zas se vracím zpátky.

„– – náhle se probudíme a voláme:

Kde to jsme? – –“

Kniha Památník a Skokády (1897)
Autor Josef Holý