Kde olše halí zelení jarou vnady své lepé,

Josef Holý

Kde olše halí zelení jarou vnady své lepé, Kde olše halí zelení jarou vnady své lepé,
 k potoku hledí do smavého údolíčka, tam ruka má nožíkem tepe do srdíčka H. J. a B. P. Minula léta, olše opět mládne dnes, však stárnou ta písmena: Jiří a Božena, a přec láskou dýchá celý les. Opět se první květen šňoří tam u nás daleko v lese za horama, a zde v bahno převratů noha se boří. Přišel si pro mne květen jinačejší, hlava volá sirá: sama! Adieu, má znejmilejší! 76

Kniha Památník a Skokády (1897)
Autor Josef Holý