Byla noc. Jen světlo v komůrce, zkad

Josef Holý

Byla noc. Jen světlo v komůrce, zkad Byla noc. Jen světlo v komůrce, zkad
 bílého lože, bílé zářilo poupě – on plížil se sem jak kuna v hnízdo holoubat, by unesla je v skalní doupě – byla noc, on potichu se krad. Tak spanilá její tvář hostí panenské nevinnosti zlatou zář. A spí. Usmívá se. Co se jí zdá? To úsměv je Boha i dítěte. Už obluda blíží se zlá, teď bílé se lože schvělo, ó modré oči, nespěte! – On ukrad jí bílou duši, bílé tělo. 103 (B. Matesovi)

Kniha Památník a Skokády (1897)
Autor Josef Holý