Noc halenu černou hodila mi

Josef Holý

Noc halenu černou hodila mi Noc halenu černou hodila mi
v ubohou duši zbědovanou: Věčnost lebkou kývá a z tlamy bílé zuby drsnou zvoní hranou, tak nějak světa pláč zní pekla před branami. Těch zubů řada velikánů, hor, jimiž svět se hlemýžděm plouží, jimiž pták rozumu šílený krouží i nadšených citů sbor. A není to pohádky sen, ni lži svist, ni pera blud: hrozná ta paní mi dala list, o jehož pravdě, světe, víš: „Modli se, jsi-li chud; bohat nemusíš!“

Kniha Památník a Skokády (1897)
Autor Josef Holý