Doba si kopřivu zatkla do vlasu,

Josef Holý

Doba si kopřivu zatkla do vlasu, havraní skřehot v hrdlo jí vjel, na krásné tělo neřest ocasu a bombastický kokrhel – ó poesie chléva a próso Parnassu! Co dřív bylo krásným, všedním je dnes, co víra a pravda, to nullou, Moderna tváří nad vydulou v ospalých očích nudy a prázdnoty směs. Je nové doby, revoluce čas, kořeny shnily, třeba je mladý strom sázet, nový mísit kvas. Třeba je v zahradu dřevní se vrátit, růže štěpit, stavět hrady a ne prázdnou slámu mlátit.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

husa, slípka, husička, slepice, kuře, kohout, kurník, housátko, kachna, kuřátko

362. báseň z celkových 425

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  2. POUTNICKÁ. (František Serafínský Procházka)
  3. NA RYBNÍCE (Josef Jakubec)
  4. EVA CIKÁNKA (Josef Jakubec)
  5. XXIX. Po větru starý bodlák (Vítězslav Hálek)
  6. Straka. (Josef Jaroslav Langer)
  7. V šírém poli pláně duté stálo, (Jan Neruda)
  8. NOVÝ SAD. (Josef Jakubec)
  9. Na Jana Červenku. (Xaver Menhard Litoměřický)
  10. SNĚNÍ CHUDÉHO JARA. (Josef Svatopluk Machar)