Doba si kopřivu zatkla do vlasu,

Josef Holý

Doba si kopřivu zatkla do vlasu, Doba si kopřivu zatkla do vlasu,
 havraní skřehot v hrdlo jí vjel, na krásné tělo neřest ocasu a bombastický kokrhel – ó poesie chléva a próso Parnassu! Co dřív bylo krásným, všedním je dnes, co víra a pravda, to nullou, Moderna tváří nad vydulou v ospalých očích nudy a prázdnoty směs. Je nové doby, revoluce čas, kořeny shnily, třeba je mladý strom sázet, nový mísit kvas. Třeba je v zahradu dřevní se vrátit, růže štěpit, stavět hrady a ne prázdnou slámu mlátit.

Kniha Památník a Skokády (1897)
Autor Josef Holý