JEŠTĚ

Josef Holý

JEŠTĚ
Ještě se dotknout chci té ručky bílé, co mě vodila v snách, v oči se zahledět skotačivé víle, honit se v aleji, mýtině, křovinách – Ještě se usměj roztomile! Zastav se! Prchá mi. Skryly ji sněti. Mám ji už. Chvěje se celá. Pohladím vlásky, dotknu se čela, růžová, bujná pasekou letí. 49 Tančí a výská. Uniká, prodlí. K bílému měsíci tiše se modlí. Vidím tě vířivou ve snu. Ještě chci zulíbat tvá ústa vlahá a hořící, než zpitý v mrákoty klesnu. 50