KONEC

Josef Holý

KONEC
Zlomena je peruť mladá. Těžká hlava v dumy padá. Přišla ke mně černá paní: tak je konec milování. Tvrdá lítost v měkkém hlase, usedla si, nehnula se. 56 Její tváře výraz snivý, nádech lesů zádumčivý. Jejích očí samet hebký jako prázdné důlky lebky. V očích šero dálné, klamné, tiše, dlouze hledí na mne. V očích jejích hrobů kosti, mlhy dávné minulosti. Jako jara záblesk sladký, jako návrat do pohádky. 57 Širé kraje, smavé břehy, plné tužby, plné něhy. Poupě vzdušné, rozkoš mládí, kdy jsme mívali se rádi. Ona, co mi lásku lhala, co mě nejvíc milovala. Černá paní v hrůzné kráse temnem noci rozplývá se. Úpí žalné větrů vání: tak je konec milování. 58 Konec chmurnou nocí letí. Ale naše srdce budou věčně spolu krváceti. 59

Kniha Panenčiny knížky (1905)
Autor Josef Holý