KONEC

Josef Holý

Zlomena je peruť mladá. Těžká hlava v dumy padá. Přišla ke mně černá paní: tak je konec milování. Tvrdá lítost v měkkém hlase, usedla si, nehnula se. Její tváře výraz snivý, nádech lesů zádumčivý. Jejích očí samet hebký jako prázdné důlky lebky. V očích šero dálné, klamné, tiše, dlouze hledí na mne. V očích jejích hrobů kosti, mlhy dávné minulosti. Jako jara záblesk sladký, jako návrat do pohádky. Širé kraje, smavé břehy, plné tužby, plné něhy. Poupě vzdušné, rozkoš mládí, kdy jsme mívali se rádi. Ona, co mi lásku lhala, co nejvíc milovala. Černá paní v hrůzné kráse temnem noci rozplývá se. Úpí žalné větrů vání: tak je konec milování. Konec chmurnou nocí letí. Ale naše srdce budou věčně spolu krváceti.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

814. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Minulost. (Boleslav L. Černý)
  2. BEZ LÁSKY. (Antonín Klášterský)
  3. MRTVOLY NIKDO NEVZBUDÍ! (Arnošt Ráž)
  4. HROB V PRALESE. (Josef Václav Sládek)
  5. V mlhách. (Xaver Dvořák)
  6. Po špičkách. (Josef Pachmayer)
  7. XXX. Jednoho dne bledá paní (Karel Babánek)
  8. KRÁSKA (Antonín Sova)
  9. MELANCHOLIK. (Otakar Auředníček)
  10. Ve vichru. (Alfons Breska)