Po špičkách.

Josef Pachmayer

Má duše, ta tiše tak usíná již – – vy po špičkách choďte mi jen! – ji odletět nechte! Nač bolu nést tíž? – A slední mi nerušte sen. – – – Ó dětí mých slzy a strhaná tvář! – Leč oko se zavírá, tichne jich hlas. – A duši mou veliká zalévá zář: již světélko bludné splyň v jas! – A po špičkách, dětí ať neruší den! – tak duše má odchází plachý jak sen – – vy po špičkách! tišeji, tiš – – a okno jí otevřte již! –

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

367. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V mlhách. (Xaver Dvořák)
  2. Minulost. (Boleslav L. Černý)
  3. PO NEBI MRAKY. (František Kvapil)
  4. NÁLADA. (Karel Hugo Hilar)
  5. XIII. My mnoho slov jsme mluvili (Petr Křička)
  6. None (Karel Babánek)
  7. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  8. Spi, oh jen spi! jeť lépe tam, (Irma Geisslová)
  9. 36. Zvadnou jara, pomrou léta, (Jaromír Březanovský)
  10. Zvonek (Antonín Klášterský)