NA ČÍHANÉ.

Vítězslav Hálek

Číhají dva loupežníci, mladý starci přes rámě, starce ptá se mladolící: „Na koho dnes číháme?“ „Odloudil mi tvoji matku, a já číhal u lesů, až jsem uzrál na oprátku – tudy půjde od plesu. Ale čeho při tom žel mi, já dřív sebe utratil, zvíře jsem, kus líté šelmy, aniž jsem mu oplatil. Vlk mně v duši vyje děsně, jsme v něj oba zakleti – ouvozem až půjde těsně, per, až duše vyletí.“ Skok, a starci hrdlo změří, dýka v ruce zakmitla: Nač i mne zatáh’ jsi k zvěři?“ Pral, až duše vylítla.

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

221. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BALLADA, která může i nemusí být politická. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. Ples v lese. (Josef Kalus)
  3. NA ŠVESTKÁCH (Bohdan Kaminský)
  4. Hádanky. (Karel Alois Vinařický)
  5. Veverka a Opice. (Karel Alois Vinařický)
  6. IV. A tebe když jsem slyšel hlasně štkáti (Josef Václav Frič)
  7. None (Viktor Dyk)
  8. Visio. (Vojtěch Pakosta)
  9. Jenom zdvořile. (Jan Evangelista Nečas)
  10. Romance o kočkách. (Josef Kalus)