NA ČÍHANÉ.
Číhají dva loupežníci,
mladý starci přes rámě,
72
starce ptá se mladolící:
„Na koho dnes číháme?“
„Odloudil mi tvoji matku,
a já číhal u lesů,
až jsem uzrál na oprátku –
tudy půjde od plesu.
Ale čeho při tom žel mi,
já dřív sebe utratil,
zvíře jsem, kus líté šelmy,
aniž jsem mu oplatil.
Vlk mně v duši vyje děsně,
jsme v něj oba zakleti –
ouvozem až půjde těsně,
per, až duše vyletí.“
Skok, a starci hrdlo změří,
dýka v ruce zakmitla:
Nač i mne zatáh’ jsi k zvěři?“
Pral, až duše vylítla,vylítla.