IV. A tebe když jsem slyšel hlasně štkáti

Josef Václav Frič

A tebe když jsem slyšel hlas štkáti(J5f) k nebesům nám stále vraživým(J5m) když vrazi jali se v posměch bráti(J5f) tu chu host dal jsem plesům svým(J5m) Ó matko ty mne znáš zřela jsi slzy moje(J6f) tvůj žal mne bil bouřil podal(J5m) a když jsi svěřila mi utrpe svoje(J6f) vrou jsem s tebou prosby k nebi slal(J5m) Však hlucho ticho bylo v nebi zamračeném(J6f) vždy ce ujel nevol pán(J6m) tak mrtvo teskno bylo v kraji utlačeném(J6f) že byl mým prosbám směle host dán(J5m) an problesklo mou duší cos o nebezpeč(J6f) pověsti utlačených praro(J5m) jež že neže být bůh lásky věč(J6f) tím chladným zhoubcem jarých ro(J5m)

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

392. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Viktor Dyk)
  2. MNICHOVA PÍSEŇ. (Josef Holý)
  3. PÍSEŇ O POLDI. (Adolf Červinka)
  4. Vlaštovky. (Otakar Mokrý)
  5. Kantor. (Rudolf Pokorný)
  6. NA ČÍHANÉ. (Vítězslav Hálek)
  7. BALLADA, která může i nemusí být politická. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. 196. Nadšení. (Jan Petr Jordan)
  9. XXIV. Přes pole noha má kráčí (Adolf Heyduk)
  10. NEPŘÍTEL (František Gellner)