POSTILION.

Vítězslav Hálek

Nic nad zvuk neznám trubičky, když troubí postilion, že v psaních veze hubičky a každou za milion. Pojď ven, ty zlatá děvečko, pták lépe nedoletí, přilítlo k tobě srdečko – zde mám je pod pečetí. Panenka pečeť rozlomí, jak mák jí zaplane líc – tu milý dává vědomí, že líbá do statisíc. Hned lístek k srdci uloží, a v srdci počne to hřát, jak když se v růže položí a slyší anděle hrát. Ten lístek vezme k noclehu, s ním bude o nebi snít, sny půjdou v tichém úsměvu jak zlatý hvězdiček kmit. Ten lístek vezme do stáří, s ním v mládí doletí zpět, že jeseň zjihne ve tváři a počnou slavíci pět. Ba ještě v smrti přeletí jí na rtech vzpomenutí, že duši slyším vyzněti co sladké vydechnutí. Nic nad zvuk není trubičky, když troubí postilion, a v psaních veze hubičky a každou za milion!

Patří do shluku

jablíčko, jablko, jeníček, jabloňka, stromeček, oříšek, hubička, stromek, babička, janeček

82. báseň z celkových 264

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXIII. Ten ptáček ten se nazpívá, (Vítězslav Hálek)
  2. Vlaštovky. II. (Růžena Jesenská)
  3. Madrigal. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Rada. (Václav Antonín Crha)
  5. Priapus. (Jaroslav Vrchlický)
  6. DE PROFUNDIS. (Hanuš Jelínek)
  7. Pilný žáček. (Václav Antonín Crha)
  8. Večerní slunko. (Josef František Karas)
  9. OSTRAŽITÁ POHODA SRDCE (Antonín Sova)
  10. Potěcha v slzích. (Simeon Karel Macháček)