DE PROFUNDIS.

Hanuš Jelínek

Je dušička má tak schoulena, tak malá a tak nízká, že lítostí až se otřesu, když podívám se z blízka. Už tolik jsem prachu nadýchal, tolik se kalem brodil a stokrát a tisíckrát proklínal ten den, kdy jsem se zrodil. Eh, líp už tak bude dodělat v nenávisti a bolu, než tebe, ty světla zázraku, sem k sobě strhnout dolů.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jablíčko, jablko, jeníček, jabloňka, stromeček, oříšek, hubička, stromek, babička, janeček

114. báseň z celkových 264

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Večerní slunko. (Josef František Karas)
  2. Já jsem tě hledala... (Růžena Jesenská)
  3. POSTILION. (Vítězslav Hálek)
  4. Babička stůně! (Irma Geisslová)
  5. Opuštění. (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Potěcha v slzích. (Simeon Karel Macháček)
  7. Dýmka. (Jan Daniel Korvín)
  8. CATOCALA NUPTA. (Antonín Klášterský)
  9. XLV. Dýmka. (Josef Hubert Tichý)
  10. ŠOTCI (Antonín Klášterský)