IV. Kde jsi, má růže spanilá,

Vítězslav Hálek

IV.
Kde jsi, má růže spanilá,
Kde jsi, má růže spanilá,
že pozbyla jsi vůně? Má naděje mi zemřela a na smrt láska stůně.
Probírám srdce poklady a zkoumám duše schráně, ach, jaké je to bohatství: nemám ni slzu za ně! Můj osud již se nezmění; nepokveteť, co vadne, a kam nesvítí slunce víc, netřeba vláhy žádné.