IV. Kde jsi, má růže spanilá,

Vítězslav Hálek

IV.
Kde jsi, má růže spanilá, Kde jsi, má růže spanilá,
 že pozbyla jsi vůně? Má naděje mi zemřela a na smrt láska stůně. Probírám srdce poklady a zkoumám duše schráně, ach, jaké je to bohatství: nemám ni slzu za ně! Můj osud již se nezmění; nepokveteť, co vadne, a kam nesvítí slunce víc, netřeba vláhy žádné.
Básně v knize Různé listy (in Sebrané spisy Vítězslava Hálka, svazek 9):
  1. NÁŠ OTEC.
  2. NÁŠ ZPĚV.
  3. POSLEDNÍ HROBAŘ.
  4. I. Dál neplač, nelkej, národe;
  5. II. Zač v poutech plakal otec náš,
  6. III. Nuž zraky sem, na tuto tvář,
  7. IV. Neplač, můj otče, matko má –
  8. V. Nežijte vůní věnců již,
  9. MUDRCOVÉ.
  10. I. Přeněžným jara dotknutím
  11. II. Vy slavíkové v háji,
  12. III. Poduškou byl mně zármutek
  13. IV. Kde jsi, má růže spanilá,
  14. V. Vy malí, drobní ptáčkové,
  15. VI. Měsíček stříbro vylévá
  16. VII. Slzou jsem lyru pokropil
  17. VIII. My bludem jsme se setkali –
  18. IX. Ty bledá moje lilie,
  19. X. Věst lítla světem dalekým
  20. XI. Vyhoštěn byl jsem ze sebe,
  21. XII. Od východu tři králové
  22. XIII. Já lodě větrem okřídlil
  23. XIV. Jak větérek na mráčku zlatém
  24. XV. Nač dýl si ňádra ostřežit,
  25. I. Zdřímnul si šedý Vyšehrad;
  26. II. V půvabu nočním stojí hrad,
  27. III. Ty šedá skálo nad vodou,
  28. I. Mám bázeň, drahá, o Tebe,
  29. II. Divoucí div to – bože můj,
  30. III. Mám Ti to sladké tajemství
  31. IV. Jsem jako lípa košatá,
  32. V. Tys jenom ještě poupátko,
  33. VI. Ten slavík ani neuleh’
  34. VII. Na dubě lkala hrdlička,
  35. VIII. Ty hvězdičky tam na nebi –
  36. IX. Na nebi měsíc s hvězdami
  37. X. Čím, srdce, čím jsi zhřešilo,
  38. XI. Tak mnoho věcí na světě,
  39. XII. Noc byla krásná, průhledna –
  40. XIII. Mně zdálo se: „Bol sestár’ už,
  41. XIV. Nediv se, jestli uslyšíš
  42. XV. Ten boží svět tak daleký
  43. XVI. Hej, jaká radost v kole
  44. XVII. Já na čas dlouhý oněměl,
  45. XVIII. S nebe se snášejí andělé –
  46. XIX. V nebi bledá luna stála,
  47. XX. Měsíc se plaví na nebi
  48. XXI. Má milá, hleď, ty mráčky tam,