NÁŠ ZPĚV.
Vítězslav Hálek
Básně v knize Různé listy (in Sebrané spisy Vítězslava Hálka, svazek 9):
- NÁŠ OTEC.
- NÁŠ ZPĚV.
- POSLEDNÍ HROBAŘ.
- I. Dál neplač, nelkej, národe;
- II. Zač v poutech plakal otec náš,
- III. Nuž zraky sem, na tuto tvář,
- IV. Neplač, můj otče, matko má –
- V. Nežijte vůní věnců již,
- MUDRCOVÉ.
- I. Přeněžným jara dotknutím
- II. Vy slavíkové v háji,
- III. Poduškou byl mně zármutek
- IV. Kde jsi, má růže spanilá,
- V. Vy malí, drobní ptáčkové,
- VI. Měsíček stříbro vylévá
- VII. Slzou jsem lyru pokropil
- VIII. My bludem jsme se setkali –
- IX. Ty bledá moje lilie,
- X. Věst lítla světem dalekým
- XI. Vyhoštěn byl jsem ze sebe,
- XII. Od východu tři králové
- XIII. Já lodě větrem okřídlil
- XIV. Jak větérek na mráčku zlatém
- XV. Nač dýl si ňádra ostřežit,
- I. Zdřímnul si šedý Vyšehrad;
- II. V půvabu nočním stojí hrad,
- III. Ty šedá skálo nad vodou,
- I. Mám bázeň, drahá, o Tebe,
- II. Divoucí div to – bože můj,
- III. Mám Ti to sladké tajemství
- IV. Jsem jako lípa košatá,
- V. Tys jenom ještě poupátko,
- VI. Ten slavík ani neuleh’
- VII. Na dubě lkala hrdlička,
- VIII. Ty hvězdičky tam na nebi –
- IX. Na nebi měsíc s hvězdami
- X. Čím, srdce, čím jsi zhřešilo,
- XI. Tak mnoho věcí na světě,
- XII. Noc byla krásná, průhledna –
- XIII. Mně zdálo se: „Bol sestár’ už,
- XIV. Nediv se, jestli uslyšíš
- XV. Ten boží svět tak daleký
- XVI. Hej, jaká radost v kole
- XVII. Já na čas dlouhý oněměl,
- XVIII. S nebe se snášejí andělé –
- XIX. V nebi bledá luna stála,
- XX. Měsíc se plaví na nebi
- XXI. Má milá, hleď, ty mráčky tam,