XVII. Já na čas dlouhý oněměl,

Vítězslav Hálek

XVII.
Já na čas dlouhý oněměl, Já na čas dlouhý oněměl,
tak jako skála pustá; však jedno Tvé políbení mi rozvázalo ústa. To bylo jak déšť májový na půdu deště lačnou; teď sladké písně v duši mé zas hojně rašit začnou. 130

Kniha Různé listy (in Sebrané spisy Vítězslava Hálka, svazek 9) (1912)
Autor Vítězslav Hálek