IV. Nic neskojí tak mysl osiřelou,

Vítězslav Hálek

IV.
Nic neskojí tak mysl osiřelou, Nic neskojí tak mysl osiřelou,
jak velduchů nezvadlé výkvěty, kdy zvou nás v říše krás u výlety a věčnou mladost před duši nám stelou. Však zajít v hor si osamělou skrejši, být u pramene črtám přírody, 136 jak rostou v díla věčné lahody – to nad slzy nám duši ukonejší. Tam v tichu dlít a nevnímat ni hlásku, ni měkkých ňader k dechu zvednutí, ni lístku třepotného šeptnutí, jen s myšlenkami v královském být svazku – Tu zdá se mi, že vše to velké čítám, co z ducha bání v básně prýštělo, ba jak by se jim odtud nechtělo, já s velduchy všech věků se tu vítám.

Kniha V přírodě (in Sebrané spisy Vítězslava Hálka, svazek 9) (1912)
Autor Vítězslav Hálek