XLV. Přec zdá se mi, až hrob můj zvrácen

Vítězslav Hálek

XLV.
Přec zdá se mi, až hrob můj zvrácen Přec zdá se mi, až hrob můj zvrácen
i v lidské zpustne paměti, že poznají ho jarní ptáci a zpěvem svým ho posvětí. Že poznají ho zlaté hvězdy, a luna s nebes postropí že jej v své lásce snivotklivé rosou i leskem pokropí. Ba zdá se mi, že duše hájů nepustí ptáky z náruče, až slavíček, to srdce lesa, si při mém srdci zatluče. Vždyť nemůž být, by zapomněly znát přítele a skládače, 169 jenž žití své a vše z nich čerpal, čím v slast se píseň rozpláče.

Kniha V přírodě (in Sebrané spisy Vítězslava Hálka, svazek 9) (1912)
Autor Vítězslav Hálek