XLVIII. Mne ani mnoho nebolí,

Vítězslav Hálek

Mne ani mnoho nebolí, když vadnout vidím krásu v květech, vždyť se mi z jara vrátí zas a krásnější snad v nových dětech. Však bolí mne, když druhy zřím květ za květem si z ducha pleti, vyvlékat duši ze všech krás a žíti dál a sevšedněti. A smát se poupat mrtvolám, svých snů se chlubit pronevěrou, kdy nelze již co oškubat – to štěstím zvát a kariérou. Ach, přátelé, tak stlát si poušť, žít vidět vás v tak mladé smrti, dnem každým být pak více sám – to div mi srdce nerozdrtí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

466. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KVĚTINA. (Jan Červenka)
  2. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  3. VZPOMÍNKY. (Herma Pilbauerová)
  4. Narození motýla. (Alois Škampa)
  5. Anemone triloba. (Emanuel Miřiovský)
  6. ŠKODA JE... (Karel Hugo Hilar)
  7. TY ODCHÁZÍŠ? (Adolf Brabec)
  8. SLEČNĚ. (Adolf Brabec)
  9. ŠTĚSTÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Dětem. (Anna Simerská)