L. Jsme lidé my syn marnotratný,

Vítězslav Hálek

L.
Jsme lidé my syn marnotratný, Jsme lidé my syn marnotratný,
 jenž statek vzal a v kalu zbrodil: my z domu přírody prcháme a člověcký jdem zvrátit podíl. A mrháme, až zpromrháme ten skvoucí zlatohlav své duše, až srdce zkřehlé, ochuzené jak žebráček za námi kluše. Až tupý zrak již ani neví, že necti natřeni jsme blátem, nám stydno jest již poesie, a ducha radš krmíme mlátem. 173 Až skoro nejsme ani lidmi – jen v smích se jestěještě zmůžem rtoma, že v domě nejkrásnější matky jsme cizinou a nikde doma. A syn ten přec se ještě poznal, šel k otci s srdcem rozželeným; ach, kolik z nás má ještě srdce, by mohlo být zas přirozeným!

Kniha V přírodě (in Sebrané spisy Vítězslava Hálka, svazek 9) (1912)
Autor Vítězslav Hálek