LIV. V stoletích mrkal s nocí den

Vítězslav Hálek

V stoletích mrkal s nocí den tu zimou, tu zas květem, a nad všech věků pochodem můj duch se rozpial plným letem. A pokolení vstávala a sotva vstali, lehli, však aby lehli ještě dřív, v nepřízně plamen k sobě šlehli. A týrali se, válčili, druh druha kácel v zlosti, až věčnost věky stavila a svět byl hřbitovem jich kostí. Tam kráčím samojediný, v hrob lidstva sbírám kvítí, a píšu jemu na pomník: „Tys žilo, neumělos žíti.“

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

832. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LEV N. TOLSTOJ. (Antonín Klášterský)
  2. Duch Janův. (Ladislav Quis)
  3. LEGENDA O STARÝCH PRAPORECH. (Antonín Klášterský)
  4. VERŠE DŮVĚRNÉ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  5. None (Rudolf Medek)
  6. X. Příšerná noc – jen blesku zásvit sinný (Jaroslav Martinec)
  7. Ohnivý sloup. (Jan Pelíšek)
  8. None (Otakar Červinka)
  9. SEN NOCI ŘÍJNOVÉ (Viktor Dyk)
  10. Lumírova pomsta. (František Serafínský Procházka)